Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.
Nemáte nikdy čas? Nic nestíháte? Marně se snažíte šetřit časem? Švédská fyzička a spisovatelka Bodil Jönssonová, profesorka na technické univerzitě v Lundu, se zamýšlí nad vnímáním času a ukazuje, jak se vztah k němu v moderní době změnil.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad.
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků.
Po knihách Úplně nová mamutí kniha techniky a Mamutí kniha vědy se s nimi vydej do světa matiky. Ukážou ti základy tohoto důležitého oboru lidského poznání: početní operace, geometrii, měření a mnoho dalšího.
Kniha volně navazuje na předchozí titul "Náš vesmír" vydaný několikrát od roku 2000.Obsahuje výběr nejnovějších zajímavých záběrů, které doplňuje odborný text obou autorů, rozšiřující všeobecně vzrůstající zájem o astronomii nejenom u odborníků.
Více než 1 000 fascinujících faktů. Anatomie Slunce, osmi planet Sluneční soustavy, měsíců i planetek. Vše o Mezinárodní vesmírné stanici, raketách, družicích a dobývání kosmu.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
