Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.
Pro zájemce o nejmodernější, vysoce specializované zbraně, u nichž je uplatněna nejmodernější technologie, pro laika mnohdy nepředstavitelná, bude četba této knihy nesporně zážitkem.
Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...
Ze všech rolí, které za druhé světové války mohly
zastávat ženy, byla role odstřelovače jednou
z nejnáročnějších a současně i jednou z nejméně
pravděpodobných.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Byliny o bohatýru Svjatogorovi jsou nedílnou součástí tradice ruské folklorní epiky. Popisují setkání mladého hrdiny Ilji Muromce s jeho starým mentorem, umírajícím obrem Svjatogorem.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.