Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.
Sklony psát v sobě měl Antonín Baudyš jr. od raného dětství. Soustavně
se mu však začal věnovat až ve chvíli, kdy se s rodinou přestěhoval
do Španělska a hledal způsob, jak přátelům a známým
předkládat své myšlenky.
Pavel Tigrid (1917-2003), český novinář, vydavatel exilového časopisu Svědectví a polistopadový politik v archivním rozhovoru s Petrem Kotykem z roku 1992.
Kniha básníka Václava Vokolka je jedinečným svědectvím o zanikajícím světě pražských zahrádkářských kolonií a zároveň brilantní literární evokací tohoto specifického mikrosvěta.
Knihu provází evokativní a vtahující fotografie Richarda Čermáka.
Dvacet let po listopadu 1989 vydává spisovatel Lubomír Martínek a výtvarník Karel Haloun v Edici Revolver Revue knižní rozhovor - svéráznou disputaci o dědictví normalizační éry a o mnoha dalších tématech, "před kterými není dobré utíkat".
Esej Victora Huga odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.
Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.
Jako druhý díl čtyřsvazkových Spisů významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka (1922-1969) vychází po svazku Dopisy Evě soubor jeho esejů, přednášek a teoretických prací.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
