Tato historická studie vychází z nových poznatků a nově objevených pramenů k počátkům dějin templářského řádu, které autorka získala na základě důkladného pátrání v archivech po celém světě (včetně Říma, Brugg, Baltimore, a dokonce i Prahy).
Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciózního projektu tzv. "zdravotní policie". Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako "veřejná hygiena" nebo "sociální medicína".
Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Již 3. díl velké řady o pražských hřbitovech zasvěcené zprvu Olšanským hřbitovům, mapuje zdejší část IV. a vedle fotografické dokumentace přináší jak osobní údaje, tak často i medialónky zde pohřbených osob.
Další obsáhlá próza Evy Kantůrkové je autorčinou knihou zásadní a sumarizující. Spojuje v sobě podnětné úvahy o české literatuře, kultuře, politice, dějinách a národním charakteru, působivé osobní vzpomínky na vlastní bohatý život, úvahy,...
Souhrnná výpověď o ostrovních zemích Polynésie, Melanésie a Mikronésie z celkem šesti cest autorky do tohoto čarovného kusu světa. Předmluvu knihy s více než 300 fotografiemi a mapkami napsal cestovatel ing. Miroslav Zikmund.
Aktuální číslo časopisu Soudobé dějiny přináší pod společným názvem "Socialismus jako myšlenkový svět" blok tematicky zaměřených článků, které vzešly z mezinárodního výzkumného projektu "Socialistická diktatura jako myšlenkový svět".
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce.
Tento sborník je první z cyklu knih o nejstarší české soukromé síni. Věnuje se výstavním a divadelním aktivitám pořádaných v Topičově salonu v těžkém období protektorátu a poválečných let stejně jako nakladatelské činnosti.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin. Koncepce ojedinělá, v Česku doposud nepublikovaná.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Kniha byla napsána proto, že před českou veřejností je trvale zamlčována pravda o německé okupaci a genocidě českého národa, se kterou Němci začali zcela plánovitě již ve válce. V případě jejich vítězství měl být český národ vyvražděn.
Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).
