Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války.
Čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici - ti všichni měli jedno společné: na svůj luxusní životní styl si museli půjčovat.
V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti.
Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury.
Kniha mistrně vykresluje obraz vzestupu jedné z nejslavnějších bankéřských rodin a osudu její rakouské větve. Popisuje obchody, transakce, skandály i dramata a znovuoživuje příběh neuvěřitelného úspěchu, stejně jako strmého pádu.
Autorovou ambicí bylo přispět k hlubšímu poznání Evropy. Pokud
jde o švýcarské čtenáře, chtěl napravit některé předsudky,
nedorozumění a zjednodušení, která stále zatěžují jejich povědomí o střední Evropě a zejména o českých zemích.
