Kniha vypráví o osudech německého vojáka Lothara Herrmanna, který byl navzdory svému zdravotnímu stavu zařazen v roce 1944 do horské pěší divize, s níž putoval na východní frontu.
Kniha Pražští arcibiskupové moderního věku aneb Čeští primasové od Lva Skrbenského po Jana Graubnera sleduje v devíti medailonech osobnosti pražských arcibiskupů a českých primasů od přelomu 19. a 20. století do současných dní.
„Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie.
Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.
Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí.
"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností?
Kniha Největší válečníci shrnuje několik dříve vydaných publikací na toto téma. Je průřezem historií lidstva, jež není, jak tvrdí někteří historikové, jen historií výroby, ale také historií válek.
Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila.
Kniha poskytuje rozsáhlé a zajímavé informace o průzkumu amerického Západu v 19. století. Tvoří ji pět kapitol, které nesou jména důstojníků americké armády, vůdců jednotlivých výprav.
Proč je nutné zastavit Vladimíra Putina a nepřátele svobodného světa.
Přesná analýza putinovského režimu od geniálního šachisty a předního představitele ruské opozice Garryho Kasparova.
Atlas podrobně popisuje multikulturní helénistický svět v letech 336–31 př. n. l. , od Alexandra Makedonského až po Kleopatru. Výzkum dějin řeckých obcí i státních celků helénistického období prošel za posledních dvacet let zásadním vývojem.
Historický atlas podává nový pohled na období konce starověku. Tato epocha byla vnímána převážně jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se však díky historikům umění zrodila nová perspektiva.
Nová obrazová publikace s mapami popisuje evropskou expanzi v 16.–18. století. Věnuje se i objevným plavbám 15. století, které tuto kapitolu kolonizace světa otevřely.
