Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021.
Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století.
Tato erudovaně, čtivě a srozumitelně napsaná publikace přináší cenné, do širokého sociálního kontextu zasazené poznatky z oblasti politické ekonomie, mezinárodních vztahů a geopolitiky.
Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální.
Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?
Publikace se věnuje aktuálním otázkám, které jsou prioritou vnitřní bezpečnosti většiny států světa, protože bezprostředně ohrožují obyvatelstvo i základní pilíře demokratické společnosti.
Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky.
I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou.
Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Publikace Josefa Smolíka „Úvod do studia mezinárodních vztahů“ je vhodným studijním podkladem pro výuku této problematiky. Souhrnně pojaté zpracování tématu navíc umožňuje vhled do dané oblasti i zájemcům z řad širší veřejnosti.
Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.
Práce z pera experta na politický a bezpečnostní vývoj zemí bývalého Sovětského svazu rekonstruuje nejdůležitější momenty jaderného odzbrojení tří postsovětských republik.
Dvacet let, které uplynuly od pádu komunistických režimů ve východní Evropě, nevedlo k překvapení jedněch a navzdory slibům druhých ke zprůhlednění politiky ani uvnitř našeho státu, ani na poli mezinárodním.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
