Blahoslavenství jsou velmi důležitou součástí velkolepého Kázání na hoře. V současných překladech Bible jsou obvykle vykládána jako příslib, který snad bude jednou naplněn, jako odměna za přijatelný a morální způsob života.
Kniha podává výčet pozoruhodných životních osudů svědků víry z Čech,
Moravy, Slezska a Slovenska. Všem příběhům je společná eucharistická úcta
hlavních hrdinů, kterými jsou kněží, řeholnice, řeholníci i laici.
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13).
Příběh s ilustracemi Petry Josefíny Stibitzové vypráví o tom, jak Boha rozesmutnilo, že se lidé začali hádat a bojovat mezi sebou. A tak se rozhodl seslat na Zemi potopu, která by ji očistila, a jen Noeho varovat a pověřit úkolem....
Šestnácté číslo naší ročenky otevírá tematický blok „Hereze, alternativy, odpadlíci“, v němž se autoři zaměřili jak na hereze starověké, tak středověké.
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu.
Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
