Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.
Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia.
Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy
autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání.
Nový český překlad známého indického díla Bhagavadgítá v bilingvní podobě. Je opatřen gnostickou předmluvou a komentářem překladatele ze sanskrtu Mgr. Jana Kozáka, který umožňuje pochopit všechny teologické nejasnosti v textu.
Jedna z nejstarších knih lidského rodu, která významně ovlivňovala vývoj čínské civilizace a filozofie. Její původ se váže k počátkům dynastie Sia v 18. století př. n. l.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
