Příběh, který se vám chystám odvyprávět, je tak běžný, že se mohl stát i vám. Naše životy jsou nabité prací, rodinou, sportem – a pak najednou prázdno. Vyhoření.
Autor knihy studoval v letech 1975 až 1980 v Leningradě, dnešním Sankt Petěrburgu, v tehdejším Sovětském svazu. Tedy v normalizační době, kdy oficiální názory byly nějaké a skutečnost odlišná.
Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější.
Čtenářsky přitažlivý „cestopis“ psaný s pochopením pro všednodenní život a kulturu. Nenucené přecházení od věcí trvalých k okamžitým dojmům, kombinace poučeného cestovatele s „naivním“ divákem. Doporučená školní četba.
Pavel Dvořák nikdy netoužil procestovat svět. Toužil poznat Čínu. Ale poznat ji tak, jak ji pozná málokdo! Po studiích na čínské univerzitě se měl vrátit domů, ale místo toho zavolal rodičům, že už se nevrátí.
Dr. Jiří Baum, přírodovědec a cestovatel, navštívil mezi oběma velkými válkami téměř všechny světadíly, později cestoval i s manželkou Růženou Baumovou. O svých cestách napsali řadu knih i článků do časopisů.
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.