Nejprodávanější knihy - červen 2023
historie a fakta

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu.

Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staro­izraelským a evropským představám o politickém řádu.

Původní řecký text, jeho překlad do češtiny a doprovodná studie, v níž se autor snaží zodpovědět řadu otázek.

Ve středu 15. března 1939 obsadil Hitlerův wehrmacht zbytek Československa, ve středu 25. února 1948 ukončila komunistická strana vývoj poválečné československé demokracie a za ranního svítání ve středu 21. srpna 1968 k nám vpadlo pět vojsk.

Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?

Další svazek řady českých rytířů.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.

Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.