Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále ...
Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek ...
Co jsme vlastně zač, co je to okolo nás, kde jsme se tu vzali a proč? Otázky, které trápí člověka odnepaměti a zaměstnávající vědce i spirituální vůdce. Existují tisíce odpovědí, ale ani na jedné se zatím lidstvo neshodlo.
Knížka, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje.
Zásadní dílo evangelikálního pastora, někdejšího kapitána rybářské lodi, vychází poprvé v češtině. Jack Frost nepoučuje od zeleného stolu, ale jde vytrvale „s kůží na trh“.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Život a učení toulavého jógina, učence a básníka Patrula Rinpočheho – vysoce uznávaného tibetského buddhistického mistra meditace z 19. století – v příbězích, které shromáždil a přeložil francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard.
Kontemplativní modlitba je proces vnitřní transformace, proměny započaté Bohem a vedoucí, pokud souhlasíme, k božskému sjednocení. V tomto procesu se mění způsob vnímání reality.
Kniha významného tibetského mistra meditace (1808-1887) je klasickým komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňinghthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa.
Kazantzakisovo dílo Spasitelé Boha přináší svérázný druh duchovních cvičení ve snaze o poznání Boha a je velmi důležité pro pochopení jeho myšlení a tvorby.
Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost – a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí.
Tato kniha je jeho klíčovým a zásadním příspěvkem k ekologickému myšlení: ukazuje, že pro uskutečnění velkého díla trvale udržitelného života potřebujeme hlubokou proměnu čtyř základních oblastí: politického a právního řádu; hospodářství a průmyslu.
Vesmírná pavučina je bezesporu nejvýraznějším aktuálním příspěvkem k obeznámení se pradávnou mexickou tradicí toltéckého čarodějství, kterou před více než padesáti lety začal ve své sáze o donu Juanovi odhalovat světoznámý Carlos Castaneda.