Nejprodávanější Kniha - červenec 2023
sociologie

Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.

Frank Furedi se vrací k tématu, které už zpracovával v knize Culture of Fear (Kultura strachu), neboť mnohé z toho, co předvídal, se skutečně stalo.

O chudobě se dobře diskutuje. Nechceme se na ni ale doopravdy podívat.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku.

Mezinárodní bestseller, který obletěl celý západní svět – od Ameriky, přes Velkou Británii, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Francii, Německo, Slovensko až po Skandinávii – a všem rodičům, kteří si nevědí rady s výchovou svých ratolestí, otevřel oči…

Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?

Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit?

Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof.

Urbání revoluce je jednou z nejdůležitějších knih Henriho Lefebvra, francouzského marxistického filosofa a urbánního sociologa.

Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí.

Sociologická expedice do nitra vlastní země.

Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku.

Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.

Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří.

Rodina je základem každé zdravé společnosti. A děti reprezentují její budoucnost. Pro pozitivní formování osobnosti mladého člověka je čím dál zásadnější, v jakém rodinném prostředí vyrůstá.

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.

Proč francouzští intelektuálové kritizují elity ve své zemi, zatímco v zemích střední a východní Evropy právě elity chybí? Kniha je akademickou a kulturní sondou do hlav elit a „prestiže“ francouzské společnosti.

Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.