Nejprodávanější tituly v roce 2023
filosofie

Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále ...

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím. Druhou předlohou bylo dílo Regulae vitae.

Tato kniha je jeho klíčovým a zásadním příspěvkem k ekologickému myšlení: ukazuje, že pro uskutečnění velkého díla trvale udržitelného života potřebujeme hlubokou proměnu čtyř základních oblastí: politického a právního řádu; hospodářství a průmyslu.

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený.

Základní spis o filosofii výchovy a vzdělání.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi, spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení.

Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.

Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.

Je Bůh mstivá nadpřirozená bytost mužského pohlaví, která vyžaduje poslušnost, trestá a odměňuje? A existuje nebe? Walsch rozkrývá mnohé z oblastí, v nichž podle jeho názoru lidstvo zcela mylně chápe Boha.

Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.

Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.

Tématem knihy je syntetizující interpretace Kantovy ideje praktické metafyziky, o níž lze hovořit také jako o ideji metafyziky dobré vůle.

Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.

Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.

Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.