Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Kniha Arnolda Aronsona, profesora divadelních studií Columbia University v New Yorku, systematicky, kvalifikovaně a přitom velmi čtivě mapuje vývoj amerického alternativního divadla.
České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011.
Sborník obsahuje příspěvky z 26. sympozia Etnochoreologické studijní skupiny při Mezinárodní radě pro tradiční hudbu. / The Proceedings include contributions from the 26th Symposium of the ICTM Study group on Ethnochoreology.
Jemná a přitom drsná hra "po noční směně" (jak zní podnázev) se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera, kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy.
Autor úspěšné Scénologie krajiny chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýlka, čemu se říká udělat někomu scénu atd.
Výběr ze studií a kritik, věnovaných určujícím fenoménům i autorům oněch let (Ionesco, Genet, Dürrenmatt, Topol, Havel), dokládá, že Eva Uhlířová patřila k nejnadanějším divadelním kritikům své generace.
Hra Anna 11. března je reakcí na hrůzný atentát v madridském metru.Druhá hra španělské dramatičky, Barva srpna, zachycuje zběsilý a vášnivý souboj dvou žen, malířek. Obě si při setkání po letech připomínají staré rány, dobré i zlé vzpomínky.
Divadelní svět Bohdana Holomíčka představuje osobitou fotografickou reflexi z prvního ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2010, který byl věnován Václavu Havlovi a jeho dramatické tvorbě.
Známému americkému filmovému kritikovi Jonathanu Rosenbaumovi se zde na malé ploše podařilo předestřít nezvykle širokou paletu fakt a kontextových informací ke kultovnímu filmu Jima Jarmusche Mrtvý muž.
Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy.
Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost.
