Třicet tři básní knižního debutu Rostislava Šímy (nar. 1992) vydaného v návaznosti na udělení Zvláštní ceny Klementa Bochořáka ve 49. ročníku Literární soutěže Františka Halase, lze číst v jistém slova smyslu jako biografii.
Výtvarník a grafik Jiří Šalamoun (1935–2022) byl nedělním básníkem. Poezii se věnoval od sedmdesátých let minulého století, bez větších ambicí, nesystematicky a jak sám často zdůrazňoval, výhradně v „přestávkách“ mezi kreslením.
Básnířka užívající pseudonym Jane Naihai o sobě v medailonku na závěr knihy Když je v noci zima píše, že je obyčejná žena a nadšená čtenářka všech literárních žánrů.
I květiny mají sousedy. O patro výš šumí tajemné keře. Co si vyprávějí a kdo se v nich schovává? Po rozchichotaném Květolelu se ponoříte do houštin nového poznání.
Kniha je nazvaná podle třetího cyklu, v němž autor se stejnou bezprostřední vřelostí jako v předchozích dvou líčí svou nelehkou cestu k pochopení komplikované osobnosti dědy z matčiny strany.
Život, láska, samota, nicota, smrt. Tak je to jednoduché. Velká slova, nepotlačitelný patos, opatrná nostalgie. Úporné, zbytečné, i proto úsporné. Zmatené pravdy v lehkém oparu travestie. Nad propastmi nezbývá než létat.
Klasická dramatická báseň norského dramatika pojednává o osobitém hledání životních hodnot nezkrotného Peera Gynta, který utíká před svou minulostí a stává se světoběžníkem, aby na konci své pouti zjistil, že to nejdůležitější, na něj čeká doma.
Vydání básnické sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl u příležitosti udělení Nobelovy ceny.
Příběh zasazený do prostředí odlehlého hotelu v horách severně od Tokia. Novela v šesti kapitolách popisuje období tří měsíců, během nichž se hlavní postavě, Patriku Weisbergerovi, otevírá "nový život".
