Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana.
Autorčiny melodické verše plné stísněných duševních pohnutek a zvláštních temných (až hrobových) tónů by mohly být leckdy ideální inspirací pro gothic rockové skupiny. Jsou jemné, možná často jednostrunné, nebo snad jednostranné, ...
Výbor z autorových starších, novějších i zcela nových básnických fantazií, esoterních spekulací a odvážných sentencí doplněných citací zakázaných románů.
Sbírka básní Houby z Yuggothu (Fungi from Yuggoth) je výjimečná kniha. Je to jediná známá Lovecraftova sbírka poezie. Kniha vychází dvojjazyčně, každou báseň doprovází ilustrace Františka Štorma.
Kniha Hranice a zdi je již pátou sbírkou autora, jehož tvorba vzbudila nebývalý ohlas. Těsnohlídek se vrací k delším útvarům, které charakterizovaly především jeho debut Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena).
Marie Iljašenko (nar. 1983) pochází z rodiny s českými, ukrajinskými a polskými kořeny a její debut Osip míří na jih (2015) byl velmi dobře přijat. Ne náhodou jsou tématem její druhé sbírky kontrastní motivy domova a jeho opouštění.
Italská Cantos (LXXII–LXXIII) byla napsána italsky koncem roku 1944, kdy byla zdevastovaná Itálie rozdělena (Spojenci a italská vláda ovládali jih, Němci a Mussoliniho Republika Salo sever) a Ezra Pound věřil v její možnou obrodu.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Až prevértovské ohlédnutí za ženou, která i největší hrdiny sladce houpala na kolenou, babičkou, babičkou osobní i babičkou archetypální. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2018.
