Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského.
Historik a novinář Peter Vronsky se snaží pochopit, jak nové poznatky o povaze člověka a sklonů k násilí zapadají do lidské historie sahající až do pravěku, což je podle něj klíčem k pochopení podstaty chování sériového vraha.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.
Monografie se věnuje projektu, obsahu a ohlasu publikace Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování (1934), jež bývá vnímána jako první protest proti rasové ideologii ve vědecké práci, zejména proti nacistické rasové hygieně.
První díl (1945) poválečné řady (1945-1948) projektu Dokumenty československé zahraniční politiky přináší 236 dokumentů od května do prosince 1945, které dokumentují na bohatém pramenném materiálu z českých i zahraničních archivů (zejména velmocí).
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
Unikátní obrazová publikace Chotkové – ve službách státu nás seznámí s tímto významným staročeským šlechtickým rodem, který se díky Václavu Antonínovi Chotkovi (1674–1754) dostal mezi politicky nejvýznamnější rody říše.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Další titul ze série přehledových oborových publikací představuje zasvěcený úvod do studia mytologií stejně jako materiál pro pokročilejší zájemce o tento obor, a nepochybně zaujme i všechny milovníky vypravěčského umění a skvělých příběhů.
Každý hrad či zámek a mnohde i údolí nebo skála v sobě ukrývají tajemství, a nemusejí to být vždy poze neobjevené poklady. Na tato místa se vydal Eduard Petiška, aby vám přiblížil životy těch, kteří zde žili.