Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970. Jejich osudy jsou propojeny s životem a existencí Československa a jeho obyvatel.
Průvodce zavede čtenáře na známá i méně známá místa spojená s útoky henleinovců a Freikorpsu na československé bezpečnostní složky i civilisty na podzim roku 1938.
Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.
Tento podivuhodný příběh nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce.
. Monografie si klade za cíl na základě nedávno odtajněných archivních materiálů nově zhodnotit mezinárodní dimenzi kyperského konfliktu, přičemž neopomíjí aktivity států východního bloku na ostrově, zejména Československa.
Alois Dubec byl téměř všude. Narodil se ve Vlachově Lhotě, zapadlé valašské vsi, odmala miloval armádu a za války poznal život dělníka na stavbě Hitlerových dálnic. Byl vojákem, italským partyzánem, švýcarským zajatcem a kadetem RAF v Británii.
Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Z vyprávění o dramatech druhé světové války jako by se vytrácel její tragický začátek, a sice přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, zoufalý boj pěšáků a jezdců s drtivou přesilou tanků a letadel...
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.