Nejprodávanější tituly v roce 2023
eseje, úvahy, publicistika

Michal Viewegh po několika letech opět přichází s nejosobnějším a nejotevřenějším žánrem – s deníkem. Rok 2020 byl pro valnou část obyvatel této planety zřejmě tím nejpodivnějším, a bohužel mnohdy i tím nejbolestivějším obdobím, jaké kdy zažili.

Sebrané texty Evy Švankmajerové obsažené v této knize jsou žánrově různorodé: vzpomínky z dětství, zápisy snů, svébytné, v řadě ohledů sociokritické esejisticko-beletristické statě, texty na pomezí básně v próze a povídky, drobné dramatické útvary.

Čtení o Františku Halasovi zahrnuje texty z let 1927–1969, je uspořádáno chronologicky, rozděleno do dvou částí, nadepsaných Negace v poezii a Torzo naděje.

Kamera, klapka, akce! Jak vůbec vznikal film Tobruk? Vydejte se prostřednictvím osobních zápisků svérázného režiséra Václava Marhoula nejen přímo na plac během jeho natáčení v tuniské poušti.

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů připravili další knihu rozhovorů s předními českými lékaři.

Knižní mozaika Příležitostné nápady se skládá z jednapadesáti různorodých střípků čerpajících z autorčiny zkušenosti a poetiky, intuice a vlastního života.

Přední český gynekolog a porodník, autor mnoha odborných studií, se ve své popularizační knize věnuje historii i současnosti svého oboru. Na základě svých mnohaletých zkušeností nahlíží možný vývoj gynekologie a porodnictví.

Kniha z pera předního současného filozofa, jež vyšla v létě 2020, reflektuje covidovou krizi. Planetární reakce na krizi nazývá První světový strach.

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností.

V knize Raději zešílet v divočině přinesl autor rozhovory s šumavskými samotáři, nyní přináší své zamyšlení nad tím, co mu tři roky se samotáři daly, čím ho tito lidé nejvíc oslovili a proč je má tak rád.

Jako vždy frustrovaný, překvapený, pobavený, rozhořčený, kárající nebo vysmívající se, tento nejznámější novinář na světě přichází s novou knihou postřehů o současném světě.

Kniha patří k dílům, která se vyrovnávají s iluzemi o fungování komunistických států. Vyšla v roce 1957 a vzbudila velkou pozornost, dodnes je považována za nesmírně cenný příspěvek k analýze komunistických režimů.

Otazníky nad hroby, ač zůstaly posledním dílem, které oblíbený (a dávno již také kultovní) spisovatel, předčasně zemřelý doktor Ludvík Souček napsal – jsou zároveň jeho prvotinou.

Sbírka esejí představuje souborné dílo sestavené po mnoha letech předchozích úvah, zápisků a reflexí odrážejících autorův široký záběr nejen na poli vědy ale i v literatuře, umění, fotografii atd..

Druhé rozšířené vydání knihy o stárnutí a stáří.

Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle jiných tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth.

Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?

Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.

Příběhy skutečných fascinujících lidí, kteří se postavili proti zavedenému pořádku. Stranou usedlé společnosti si vytvořili své vlastní zákony, podle nichž žili, nezakrytě se k nim hlásili a nastavili tak zrcadlo obecně přijímané představě lidskosti.

Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti.