Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Příběhy skutečných fascinujících lidí, kteří se postavili proti zavedenému pořádku. Stranou usedlé společnosti si vytvořili své vlastní zákony, podle nichž žili, nezakrytě se k nim hlásili a nastavili tak zrcadlo obecně přijímané představě lidskosti.
Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti.
V knize se Theoreau věnuje úvahám o nejrůznějších věcech: o roli náboženství v tehdejším světě, o historii krajiny před osídlením osadníky z Evropy či významu poezie pro americkou kulturu.
Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami.
Max Smitt na singlu je rozšířením čtenářsky velmi úspěšné knihy. Obsahuje eseje publikované v knize Slečny z Avignonu (2010), nově upravené texty a dále eseje publikované v knize Ta možnost tu prostě je (2015).
Názvy jednotlivých Monologů jsou ukončeny otazníkem. A ptá se muž moudrý, který si však podržel mladé srdce a dětské oči. Jeho monologisté často mluví vyčítavě, ve vzteku, ba i výsměšně – ale vždy s naléhavou touhou, aby se jejich samomluva změnila.
Souborné vydání hudebních kritik, recenzí a rozhovorů Jana Rejžka (* 1954) mapuje na téměř devíti stech stranách zásadní období jeho hudební publicistiky, tedy léta 1974 až 1993.
Výbor fejetonů, které vznikaly jako sobotní zamyšlení pro Český rozhlas Plus v letech 2013–2015, ale pro knižní vydání se proměnily v komponovaný celek, který nás provádí nejen jedním kalendářním rokem, ale i více než sedmdesáti lety autorova života.
Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další).
Druhý svazek sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.
Určitá míra facky obsahuje komentáře o kulturním, společenském i politickém životě z let 2001-2008, které chronologicky vycházely v Mladé frontě Dnes, Reflexu, Lidových novinách a nakonec v Hospodářských novinách.
Můžeme ovlivnit ty, kdo rozhodují o politice a osudu
společnosti a motivovat je, aby začali s potřebnými změnami? Nad těmito tématy se zamýšlí Ervin Laszlo, Michail Gorbačov, Masami Saionjiová a Paolo Coelho.