Předkládaná publikace se snaží ukázat, jakou roli sehrál řád premonstrátů v Nové Říši a okolí v období první republiky. Klášter hospodařil na svých zemědělských a lesních pozemcích efektivně.
Publikace je věnována Karlovu mostu, jedné z nejvýznamnějších historických památek v samém centru hlavního města Prahy. Prezentuje samotnou stavbu a činnosti spojené s jejím vznikem.
Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky.
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.
Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.
Publikace je věnována Pražskému orloji - nejnavštěvovanější památce historického centra Prahy. Je určena především zahraničním turistům. Text v anglickém jazyce.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Tato kniha je již druhým doplněným a rozšířeným vydáním, které vyšlo v roce 2000. Tentokrát obsahuje šedesát sedm zřícenin nacházejících se na území středních Čech, jež jsou zachyceny na bezmála čtyřech stovkách fotografií.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly – tvrze, hrady a zámky.
Nová publikace, která se zaměřuje výhradně na hrad Veveří a blízké okolí. Předmluvu ke knize napsala známá brněnská historička Milena Flodrová, která o hradu Veveří napsala v minulosti již celou řádku textů.
Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni.
Rozsáhlá reprezentativní publikace seznaznamuje čtenáře s mincovnictvím významného českého šlechtického rodu Šliků od 17. století až do roku 1767, kdy byla ve pražské mincovně vyražena poslední šlikovská mince.