Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit.
Niall Ferguson je uznávaný historik, autor čtrnácti knih, z nichž zná český čtenář tituly Vzestup peněz či Velký rozklad. V nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu.
Kniha se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton).
Českým překladem chceme nabídnout knihu, která již zřejmě zůstane klíčovým dílem, jež otevřelo cestu populární a masové kultuře z nočních stolečků na studentských kolejích do univerzitních učeben a pracoven.
Publikace je určena především studentům dvouoborového studia studijního oboru Ochrana obyvatelstva se zaměřením na vzdělávání na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.
Jak se proměňovala tištěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v průběhu staletí hrála? To vše a mnohem víc se dozvíte v této publikaci.
Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií.
Slovník kolektivu autorů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tvoří pendant k úspěšné Praktické encyklopedii žurnalistiky, jež se dočkala několika vydání, a obsahuje přes dvě stě padesát výkladových hesel.
Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.
Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů. Čemu věřit?
Poznáte, jak je s vámi manipulováno – a budete vědět, kým a proč. Závěrem vám bude jasné: Názorová rozmanitost je teď už jenom simulovaná. Protože naše „zprávy“ jsou často čirým vymýváním mozků.
