Dějinné epochy a jejich vývoj, významné osobnosti, umění, věda - to vše tvoří pestrou mozaiku křesťanské kultury, kterou čtenáři přibližuje kniha renomovaných historiků.
Papežův otevřený pohled na realitu rodiny v současném světě není vystavěn na abstrakcích a nedosažitelných metách, ale vyznačuje se věrností evangelnímu ideálu a zároveň pastorační citlivostí vůči konkrétním situacím.
Jiří Němec (1932‒2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života. Byl jedním z iniciátorů tzv. Ekumenického semináře v Jirchářích,...
Poslední dobou už v polovině října zaplavují veřejný prostor vydlabané dýně. Kde se u nás oslavy Halloweenu vůbec vzaly a jaké jsou jejich duchovní kořeny?
Dejiny hermeneutického myslenia sú súčasťou všeobecnejších dejín ideí a kultúry. Tieto dejiny nesú v sebe obrazové kódy, ktoré sa podpisovali pod naše používanie pojmov v rozličných vedných oblastiach.
Cesta do “skutečnosti” bývá popisována jako objevování skrytého města, jež nese jméno Christianopolis. A hledač, který jej objeví a vstoupí do něj, to prožívá jako návrat domů.
Slovo karma zná snad každý.
Ale víte, co skutečně znamená?
Většina z nás jím označuje bilancování svých dobrých a špatných skutků. Vnímáme ji jako jakýsi obří mechanismus, který nám počítá naše životní skóre a za vše se nám odvděčuje.
Autor zve čtenáře na výlet po třech stezkách, které mapují to nejdůležitější, co v Knize knih najdeme: vztah mezi Stvořitelem a jeho stvořením, identitu člověka rozkročeného mezi dobrem a zlem a nakonec i složité souvislosti mezi svobodou a zákonem.
Kniha přibližuje jádro poselství mladé karmelitky, jež zemřela ve věku pouhých 24 let v roce 1897 a kterou papež Jan Pavel II. prohlásil o sto let později za učitelku církve.
Mahátma Gándhí je jednou z nejvýznamnějších postav indických dějin. Je také autorem vlastního životopisu, který v Československu vyšel už v meziválečném období. Popisuje v něm podrobně svou politickou i duchovní dráhu.
Kniha obsahuje dvě přednášky, v nichž Rudolf Steiner vysvětluje, proč má zapomínání na člověka blahodárný účinek, a co naopak způsobuje, když zapomínat nedokáže.
Šestnácté číslo naší ročenky otevírá tematický blok „Hereze, alternativy, odpadlíci“, v němž se autoři zaměřili jak na hereze starověké, tak středověké.
Kniha Aleše Opatrného se věnuje především současnosti pastorální praxe. Vychází z přesvědčení, že úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ...