Ačkoli byl Karel Kuttelwascher (1916–1959) za druhé světové války nejúspěšnějším českým stíhačem RAF, jeho životu se dosud věnovala jen jedna knižní monografie, původně vydaná anglicky. Tento velký dluh naší historiografie nyní splácí publikace známé
Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.
Československá domobrana z Itálie, v jejíchž řadách sloužilo více než 60 000 mužů, vznikla na italském území krátce po skončení bojů první světové války. Text doplňuje na 200 dobových fotografií a dokumentů.
80 let poté, kdy došlo v pražské holešovické zatáčce k akci, jejímž cílem byla likvidace jednoho z nejprominentnějších mužů německé Třetí říše, by se mohlo zdát, že bylo již vše podstatné zjištěno, popsáno, ba i zfilmováno. Zdání ale klame!
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.
V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci.
Kniha zachycuje více než dva tisíce let dějin a zpracovává více než 70 historických map, které vyprávějí fascinující příběh války: od starověkého a středověkého válčení až po současné globální konflikty.
Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel.
Palubní mechanici Liberatorů 311. perutě podílející se od listopadu 1943 do června 1945 na protiponorkových hlídkách se nezaslouženě stali tak trochu opomíjenou skupinou výkonných letců, ačkoli na jejich zručnosti mnohdy závisel život celé osádky.
Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána.
Druhé, doplněné vydání knihy autora, který sám působil v libyjské džamáhíríji pět let v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou.
V 80. letech 20. století vycestovalo za prací (nejen) na libyjská letiště tisíce lidí z Československa. Postupně se jim podařilo otevřít Střední leteckou školu pro piloty i mechaniky a provozovat tři letecké výcvikové pluky pro libyjskou armádu.
William „Wild Bill” Guarnere and Edward „Babe” Heffron patřili k výsadkářům americké armády – příslušníkům roty Easy, elitní jednotky 101. výsadkové divize, o níž vznikl televizní seriál Bratrstvo neohrožených.
Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
Čtenářům se dostává do rukou další díl dlouholetého badatelského projektu o čs. letcích, které po komunistickém převratu z února 1948 donutilo nastalé nepřátelské prostředí ve vlasti, kam se tři roky předtím vítězně vrátili z Velké Británie,...
