Paměť byla dosud při studiu rodiny zcela opomíjena. Autorky knihy, historička a psycholožka, svou ojedinělou a mimořádně důkladnou analýzou dokazují, že rodinná paměť představuje důležitou složku rodinného fungování, související jak s rodinnými v
Rozsáhlý svazek navazující na jeho první část je monografickou analýzou různých aspektů střední Evropy a pokusem o vystižení posunů důrazu v jejím hodnocení, tedy toho, jaká role je dnes přisuzována střední Evropě v evropském myšlení ...
Kniha je výsledkem spolupráce tří badatelů, kteří se zabývají problematikou evropské integrace v kontextu realizace vnitřní a vnější bezpečnosti s přesahem do dílčích oblastí, které se na bezpečnost váží.
Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.
Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.
Monografie se snaží čtenáři přiblížit život významného pokračovatele rodu, ale též vědce, intelektuála a autora, který se pohyboval v několika různých, zdánlivě nesourodých prostředích, na pomezí oficiální a neoficiální sféry.
V knize popisuje autorka, jak teenageři v online světě žijí, a snaží se přiblížit to lidem, kteří o ně mají strach – rodičům, učitelům, politikům, novinářům.
Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnes. Některé kontinenty o sobě ještě vzájemně nevěděly, komunikace byla otázkou týdnů, měsíců či let.
Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města.
Publikace analyzuje východiska, průběh a výsledky parlamentních voleb na Slovensku v roce 2016, které svými politickými důsledky dosahují charakteru politického zemětřesení. Kniha je rozdělena do tří pomyslných částí.
