Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Autentické svědectví někdejšího člena židovského sonderkommanda v Osvětimi – jednoho z mála těch, kteří osvětimské peklo přežili, a jediného, kdo podal ucelenou pravdivou výpověď o smrticí mašinérii, které musel sloužit.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Druhý díl knihy přináší nové poznatky, zaměřené na potřeby majitelů mlýnů, památkářů a badatelů. Naši přední odborníci seznamují čtenáře s obnovou památek postavených mlynáři a sekerníky, se soupisy mlýnů a mlynářským slovníkem.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.
