Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu.
Tato nová sbírka Lakovat choroše je probírkou novými i staršími texty, syntézou autorského snažení slovem i obrazem v posledních čtyřech dekádách – titulem, který bere hlavní živiny z hry, dobrodružství, nečekaných úhlů pohledu i obratů, z radostí i
Výbor z poezie přední české básnířky Jany Štroblové sleduje mimořádně dlouhou autorčinu cestu od prvotiny Protěž vydané ještě za studií, a to v roce 1958, až ke sbírce Měsíc tak pošetile modrý z roku 2021.
Rozsáhlá veršovaná poéma známého básníka a divadelního režiséra je literárním útvarem na hranici poezie, filosofického traktátu, historicko-teologické úvahy a litanie.
Jean-Gaspard Páleníček představuje v básnické sbírce Mater speciosa své francouzské texty z let 2011–2017 s jejich paralelními překlady do češtiny, na kterých spolupracoval s Ivanem Matouškem.
„Debut Ivety Ciprysové mě hned při prvním prolistování zaujal svou zpěvností a něhou, ale i tajuplnou temnotou, plnou jakési naděje. Něžná je tato sbírka tím, jak se básnířka převtěluje v oslovené postavy: stává se kamarádem, kamarádkou, andělem.
Výbor básní sestavený samotným autorem a přeložený polonistou Janem Faberem představuje poezii nelehkou, básně, které neškemrají o pozornost snadnou přístupností.
V dílech Ilse Tielschové, úspěšné rakouské autorky s jihomoravskými kořeny, se zpravidla objevuje motiv vykořenění a vyhnání. Ve svých verších se touží vrátit nejen domů, na rodnou Moravu, ale i do dětství, ke svým předkům a kořenům.