Jedná se o sbírku krátkých básní psaných volným veršem, jejímž hlavním tématem je život sám. Už název sbírky poukazuje, navzdory zažitým rodinným a kulturním vzorcům, na mnohdy absurdně se vyvíjející cestu životem.
Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.
Poezie Ireny Henzl Velichové jasně vystupuje z šedi básnické nadprodukce, kterou je současný literární trh zahlcen, a proto by neměla uniknout naší pozornosti.
Sbírka Jiné způsoby dýchání básnířky Anny Kaczmarské přináší křehké verše
se silným sociálním akcentem v pro autorku charakteristické poloze městské
poetiky.
Plzeňská autorka má už za sebou vydání řady básnických sbírek. V té nejnovější se ohlíží za prožitou schizofrenií – nemocí, která od první hospitalizace a prodělané léčby do jejího života už navždy patří.
