Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47–56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v předešlých částech Sumy.
První část čtyřsvazkového díla zahrnuje některé hymny a písně z véd, výňatky z komentářů bráhman, výběr z upanišad, vybrané partie ze šáster, Bhagavadgítu, několik dalších kratších textů z Mahábháraty a ukázky z purán.
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Cílem této publikace je vyzdvižení manželství a rodiny ve spojitosti se svátostí svěcení kněžství. Nepřinese svěcení ženatých uzdravení Církvi celibátníků?
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Kniha Praxe Horev-klubu I poprvé zpřístupňuje čtenářské obci praktické učební texty, vypracované žáky nejvýznamnějšího českého hermetika Pierra de Lasenic (1900–1944) a jím samotným.
Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ...
