Je Štědrý den a muzikanti z podhorské vesničky se vydávají na koledu. Poprvé jdou s nimi i Honzík s Andulkou, děti řezbáře Tomše. Slíbily tatínkovi, že už jsou velké, že to zvládnou.
Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie.
Dobrodružství! Při tom slovu se nám vybaví daleké cesty do cizokrajných končin, Afrika, šelmy. Naopak kdo sedí doma, je pro nás pecivál. Nenechme se ovšem mýlit, i doma lze zažít neskutečná dobrodružství – jenom je třeba umět se dívat.
Dopisy k narozeninám Teda Hughese jsou adresovány (až na
dvě výjimky) Sylvii Plathové, americké básnířce, s níž ho pojilo nejen sedmileté manželství, ale také dcera Frieda a syn Nicholas.
Okamžik ukrytý za slovy se zdá být téměř na dosah, jako by tě jen těsně minul, znovu vidíš kapky na holých březových větvích, schůdky pod nehybnou hladinou řeky, mouchu na okraji misky s okurkovým salátem.
Písňové texty Ivana Huvara spojeného hlavně se skupinou Folk Team v podobě sbírky téměř stovky klukovsky rozpustilých, lyrických i filozofujících básní.
Dnes už klasické leporelo vypráví příběh o mravenečkovi, kterého přijde léčit mravenčí doktor. Pomůžou pacientovi prášky, nebo přátelství a soucit kamarádů? Leporelo doplňují krásné ilustrace Antonína Šplíchala.
Postangažovaná poezie v podání Martina Trdly není jen nějakým označením či floskulí, ale přesným pojmenováním, zprávou o stavu území, kdy se snaží, a to velmi dovedně, básnicky uchopit podivnost, kterou žijeme.
První díl textů francouzského básníka, dramatika, teoretika a herce, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě.
Za dveřmi našich domovů číhá spousta nebezpečí, a proto je třeba být obezřetný a dobře se rozhlížet, svítí-li na semaforu zelená, nebo jestli se ulicí neřítí splašená tramvaj.
Nové vydání jedné z prvních a dávno nedostupných knížek žijícího klasika dětské ilustrované tvorby Aloise Mikulky s plným názvem: "Všelijaká koukátka malých a velkých uchechtánků aby neměli dlouhou chvilku", je plná něžného humoru a absurdit.
Poezie autorů, kteří netouží být veřejně počítáni za básníky a účastnit se literárních tanců, bývá zvláštně očištěná. Jen do ní se doopravdy vtěluje staré klišé o textech, které musely vzniknout, protože se nedalo jinak.
Hurvínkova poučení o tom, proč nosit roušku od ouška až k oušku, že neposedný vir může být na tyči v autobuse i u cizího kluka v puse a že je třeba mýt si ruce nejen když přijdeš zvenku, ale i když jsi hladil svoji fenku.
Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka.
Moderní básnická sbírka Olgy Šedové – „Kdo dělá vlny?“, psaná převážně volným veršem, plná nápaditých a vtipných metafor, přináší pohled mladé na problematiku současných vztahů, případná zklamání, ale zároveň ukazuje i sílu, jak se zvednout ze dna.
