Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Dílo ještě v 90. letech u nás téměř neznámého Švýcara Roberta Walsera (1878–1956), považovaného za jednoho z nejvýznamnějších autorů německy psané literatury 20. století.
Rozsáhlá filozofická esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech.
Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině.
Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Borges celosvětově proslul nejen jako povídkář, ale též jako vynikající esejista. Jeho rozsáhlé esejistické dílo nejen významně dotváří jeho tvorbu povídkářskou, ale esej lze chápat jako základní žánr Borgesovy tvorby.
Pavel Tigrid (1917-2003), český novinář, vydavatel exilového časopisu Svědectví a polistopadový politik v archivním rozhovoru s Petrem Kotykem z roku 1992.