Příběh hraběnky BÁTHORYOVÉ, který pravdivě a věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu Čachtická paní se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí.
Sestry Hermína a Stefanie, které po revoluci uprchly z Francie, nacházejí po dlouhé a dobrodružné cestě Evropou nový domov v Čechách. Život na malém panství však komplikuje nenávist příbuzných.
Útlá knížečka, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci atd.
Revoluční změny po roce 1789 obrátily život naruby nejen ve Francii. Stefanie a Hermína, dvě sestry, které musely po Francouzské revoluci uprchnout ze země, se marně pokoušely najít azyl u příbuzných v Itálii.
Čtivá Ciganova kniha - která zaujme jak zájemce o staletí židovské kultury a myšlení, tak milovníky napínavé prózy - je plna humoru, hravosti i existenciální hloubky.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana.
Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Hodně sexu. Ale taky akce a humoru.
Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie (2.díl Smutek andělů).