Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.
Kniha básníka Václava Vokolka je jedinečným svědectvím o zanikajícím světě pražských zahrádkářských kolonií a zároveň brilantní literární evokací tohoto specifického mikrosvěta.
Knihu provází evokativní a vtahující fotografie Richarda Čermáka.
Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
