Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nekonečná kniha s věčně plynoucím vyprávěním. Román je s předchozími osmi knihami propojen průchody.
Na poli poblíž nově vystavěného hradu Landštejna je při orbě objeveno mrtvé tělo. Následně jeden z nálezců nečekaně spáchá sebevraždu, zatímco druhý zmizí beze stopy.
Píseň L. vypráví dva paralelní a vzájemně propletené příběhy, které s nesmírnou citlivostí ohledávají podoby samoty, neměnnost lidské povahy a hranice touhy či zakázané lásky.
Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19. století po současnost v Anglii, USA, Francii a Nizozemsku se jako červená nit vinou osudy spisovatelského dua sester Draydenových, inspirovaných sestrami Brontëovými.
Podvlčí je příběh o vztahu učitelky a žákyně, který hluboce ovlivní život mladé ženy a její budoucí rozhodnutí. Hlavní postavy, Kornelie a Narcisa, se od sebe odlišují věkem, společenským postavením a také rozdílnými životními zkušenostmi.
Jak chytit vraha, který nezanechává stopy? Žena zabitá jediným přesným bodnutím do srdce – na první pohled to vypadá jako loupežné přepadení, které se zvrtlo. Kdo by plánovaně vraždil starostlivou a bezúhonnou sociální pracovnici?
