Nejprodávanější tituly - listopad 2024
filosofie a náboženství

Filozof Michel Serres přirovnává dnešní technologickou revoluci ke vzniku písma a vynálezu knihtisku, které od základu změnily fungování společnosti.

„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno.

Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto "u sebe" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme. Otevírá se tady to vzácné, podstatné a posvátné.

Ať už vyprávění začíná slovy „Bylo nebylo…“, nebo „Na počátku bylo slovo…“, princip je stejný – začíná se odvíjet příběh o tom, co (možná) bylo, jak to všechno začalo, co přišlo potom.

Přednášky se snaží postihnout spojitost gnoze a východních duchovních škol s evropskými pohanskými kulty.

Objevte hlubokou moudrost enneagramu.

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství.

kutečný příběh francouzské novinářky rozkrývající síť radikálních islamistů. Internet a sociální sítě, to je loviště náborových specialistů z Islámského státu, kteří přesvědčují mladé lidi ze západní Evropy, aby konvertovali k islámu, opustili své domovy a připojili se ke „svaté válce“ proti nevěřícím.

Co se stane, když přijmeme jako fakt, že vše, co si myslíme a cítíme, nevychází z nehmotné duše, ale z elektrochemické aktivity našeho mozku?

Stěžejní dílo české hagiografické literatury, veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století. Reeditovaný svazek umožňuje dnešnímu čtenáři vnímat půvabný příběh duchovní lásky v původním staročeském znění.

Kontemplace v křesťanském chápání znamená prožívání Boží přítomnosti. Je to Boží dar, který si člověk nemůže nijak zasloužit, ale může se k jeho přijetí disponovat.

Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.

Tato práce vyšla poprvé roku 1994 v řadě "Que sais-je?" ("Co vím?"), jejímž cílem je populární formou seznamovat čtenáře s různými oblastmi lidského vědění.

Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky.

Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši.

Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.

Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.