Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech. Tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž není mezi životem a tvorbou příliš velký rozdíl.
Posedlost - vášně a extrémy v umění 20. století. Na pozadí „portrétů“ pěti uměleckých solitérů, v českém prostředí neznámých či málo reflektovaných, nabízí kniha překvapivý pohled na vývoj moderní malby.
Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.
Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.
Marie Čermínová alias Toyen byla světově proslulou umělkyní. Zažila zlatá léta v období první republiky i strasti druhé světové války. Věhlasu se dočkala zejména ve Francii, kde většinu svého života pobývala.
V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím.
Známý autor životopisů P. Kosatík si za objekt své knihy vybral osobu svérázného malíře Svatopluka Sulka. Jeho biografie však není jen běžnou knihou „o malíři a jeho obrazech“. Směřuje k širšímu zamyšlení nad životem, proměněným beze zbytku v tvorbu.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Původně samizdatová publikace z let 1985 - 1987 je svědeckým komentářem o tvůrčích osudech v nesnadné době, dílčím pohledem na autorovu (* 1929) uměleckou výtvarnou generaci.