Kniha Nezval. Básník a jeho syn přináší politický a společenský portrét Vítězslava Nezvala (1900–1958), jednoho z největších českých básníků 20. století.
Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.
Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí.
V publikaci jsou detailně popsány formování, výcvik a následné bojové nasazení domažlického praporu Stráže obrany státu. Většina z 220 dobových snímků a mapek, doprovázejících text, nebyla dosud publikována.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
