Rytířská dvorská kultura je mimořádně vděčným a populárním tématem. Díky moderním přepracováním středověkých látek známe příběhy o králi Artušovi, nesmrtelné lásce mezi Tristanem a Izoldou a hrdinských činech Alexandra Velikého.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.
Italský vpád do Habeše představuje jednu z nejdůležitějších událostí v meziválečném období, která jasně naznačovala, jaké budou další úmysly zemí, v nichž se zmocnili vlády tyrani.
Borovanský probošt Konrád Fischer (1631–1701) se zapsal do širší povědomosti tím, že v rámci rekatolizačního úsilí nechal pokácet dub, pod nímž se údajně narodil husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.
Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech.
Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva.
