Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
Renomovaný britský historik Ian Kershaw se věnuje nejtvětší tragédii evropských dějin 20. století a čtivým způsobem se smyslem pro detail čtenářům nabízí odpovědi na otázky, které jsou stále aktuální.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Kniha jedné z nejvýraznějších novinářských osobností je zasvěcenou psychologickou studií prezidenta této země, který má navíc reálné šance obhájit svůj mandát pro další funkční období.
Kniha nabízí analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o nizozemskou pevnost Bergen op Zoom v kulminačním bodě války o rakouské dědictví v roce 1747.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.