Nejprodávanější knihy - prosinec 2024
světové dějiny

Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.

Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.

Renomovaný britský historik Ian Kershaw se věnuje nejtvětší tragédii evropských dějin 20. století a čtivým způsobem se smyslem pro detail čtenářům nabízí odpovědi na otázky, které jsou stále aktuální.

Ve svém rozsáhlém díle se Maur věnuje především hospodářským a sociálním dějinám raného novověku a historické demografii.

Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.

Kniha jedné z nejvýraznějších novinářských osobností je zasvěcenou psychologickou studií prezidenta této země, který má navíc reálné šance obhájit svůj mandát pro další funkční období.

Některé skandály proniknou na veřejnost, jiné se daří tajit a stanou se později předmětem dohadů, ale vždy mají své hrdiny a oběti.

Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.

Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev.

Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.