Jedinečný soubor 107 černobílých fotografií Jana Reicha prezentuje výběr z několika autorových cyklů, které systematicky tvořil 25 let na Sedlčansku, ve starobylé oblasti Středních Čech.
Kniha Jaro je součástí řady knih o lidových tradicích v naší zemi. Vysvětluje původ jednotlivých svátků, jejich časové zařazení, popis, pověry, legendy, pranostiky, lidové zvyky a tradice tohoto období.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Druhé, přepracované vydání základní slovníkové encyklopedie, které podává vyčerpávající a systematicky utříděný pohled na české a slovenské lidové stavitelství.
Unikátní soubor fotografií Loun a jejich okolí pořídil jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jaromír Funke na počátku čtyřicátých let, kdy byly vystaveny na lounské radnici.
Autor přináší ve více než 2 100 většinou biografických medailonech výsledek svého mnohaletého studia oboru. Představuje sochaře, medailéry, rytce a další výtvarníky od dob renesance až po současnost.
Sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík během rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou poutavě a vtipně vzpomíná na své nejrůznější tvůrčí a životní okamžiky.
Katalog výstavy věnované dílu Vojtěcha Kubašty, českého grafika, ilustrátora a světově proslulého tvůrce dětské prostorové knížky, pořádané o.s. Pro Photo v Galerii Mansandra.
Publikace věnovaná české karikatuře první půle 20. století a jejím vazbám na ostatní dobovou výtvarnou tvorbu doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií v Praze.
Třetí díl pětisvazkového projektu zachycuje v esejistických, abecedně řazených statích jednotlivé lokality v západočeském regionu, který z hlediska dnešního administrativního dělení zachycuje Plzeňský a Karlovarský kraj.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.
Publikace je zaměřena na podněty německojazyčného konvečního dramatu, zejména na českou recepci vídeňského předměstského divadla, stejně jako na recepci sentimentálního dramatu.
