Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Kniha Jak ven z matrixu vzbudila velký zájem, a proto autorka vydává pokračování této knihy. Vše v tomto světě je odrazem nás samých. Jak se zbavit svých stínů, abych mohli vstoupit do klidu a v životě se nám dařilo?
Pohled na Kristův kříž by v nás neměl vyvolávat strach, úzkost ani depresi. Kupodivu nepřináší smrt, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale rozhojňuje život. Proto v něm otcové církve viděli „strom života“.