Historická antropologie odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, ...
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Kniha zachycuje více než dva tisíce let dějin a zpracovává více než 70 historických map, které vyprávějí fascinující příběh války: od starověkého a středověkého válčení až po současné globální konflikty.
Osobní vzpomínky na válečné útrapy i poválečnou perzekuci. Z řady autentických vyprávění válečného pilota vzniklo více než dvacet let po jeho smrti pozoruhodné pásmo jeho celého životního příběhu.
Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu.
Autor podrobně líčí Henleinův osobní a rodinný život, jeho charakterové vlastnosti, politickou kariéru i konec v zajateckém táboře v Plzni. Součástí knihy je množství fotografií, z nichž některé dosud nebyly publikovány.
Deník skotského profesionálního vojáka Roberta Monroa z let 1626-1634, jehož historicko-antropologické uchopení je předmětem tohoto textu, je považován za jeden z nejvýznamnějších egodokumentů z doby třicetileté války.