Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka - únor 2024
naučná, odborná a učebnice

John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.

Emil Kintzl očima svých přátel a spoluautora cyklu Zmizelá Šumava. Emil Kintzl na Šumavě strávil celý život a neúnavně sbíral příběhy míst, která se už ztratila z mapy.

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.

Příručka, jejíž přepracované a aktualizované vydání přinášíme, se již stala standardní učebnicí těchto metod u nás. Ukazuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány užívané v této oblasti.

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem.

Proslulý historik se téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly materiál pro knihu.

Jak sám autor říká, kniha s tématem vlivu naší kultury na zdraví ho „volala“ mnoho let. Dlouho na ni ale nenacházel ani odvahu, ani dostatek sil.

Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví.

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.