Básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění.
Veselé leporelo Josefa Lady s lidovými říkadly o koťatech, zajíčkovi, vodníkovi, zimě nebo o houbách je dnes českou klasikou i nakladatelským evergreenem.
Básnická sbírka plná emocí o bezmoci, strachu a tlaku společnosti. Doplněna texty zachycujícími pocity v depresivních fázích a suicidních etapách na oddělení psychiatrie.
Dvacet pět fotografií a dvacet pět básní, které v sobě skrývají trochu bolesti, lásky, touhy i humoru.
Černobílé fotografie Jindřišky Netrestové promlouvají k básnířce Heleně Niklausové a vyvolávají v její hlavě obrazy, které taví do slov.
Básnická sbírka Po nás ať přijde potopa je jedno z nejznámějších děl českého spisovatele Františka Gellnera, které bylo vydáno roku 1901, a zároveň je autorovým debutem.
Dnes už klasické leporelo vypráví příběh o mravenečkovi, kterého přijde léčit mravenčí doktor. Pomůžou pacientovi prášky, nebo přátelství a soucit kamarádů? Leporelo doplňují krásné ilustrace Antonína Šplíchala.
Básnická výpověď Radka Touše (1993) je založena především na úspornosti výrazu a působivých detailech. Knihu kongeniálně doplňují kresby malíře Josefa Šmída, vzniklé za použití rybích kostí a litografické tuše.
Knížka básniček Verše potrhlé je určena dětem s doprovodem rodičů a rodičům s doprovodem dětí. Jedná se o 25 básniček ze světa zvířat. Knihu ilustroval jeho syn Jonáš.
Třetí básnická kniha Jana Škroba představuje mytologii světa po světě; světa, který následuje po tom našem a kterého se často obáváme tak moc, až před ním raději odvracíme zrak.
Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim („Už jdeš, jen ses zamyslel.“), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské „logiky snu“,...
Výbor z autorových starších, novějších i zcela nových básnických fantazií, esoterních spekulací a odvážných sentencí doplněných citací zakázaných románů.
Básnický debut Anny Luňákové Jen ztratím jméno obsahuje dvě rozsáhlejší skladby. Formálně jsou rozkročené mezi pásmem – volnými asociacemi se hlásí k poetice surrealismu – a poetickým vyprávěním, ve Francii známým jako „dites“.
