V Kawaiově práci se setkáme s pohádkovými, snovými a mytologickými motivy v klasických japonských příbězích (Pohádka o Urašimovi, Torikaebaja, Snový deník světce Mjóe, Dům pěnice atd.) a také v teogonických textech z kronik Kodžiki a Nithonšoki.
Netradičně zpracovaná monografie nabízí čtenáři pohled do světa mladých sportovců a trenérů, seznamuje ho s tématy psychologie sportu (sportovní a mentální trénink, psychická příprava, sexualita.
Kniha popisuje řadu konkrétních rituálů a zkoumá rituál z teoretického i historického hlediska. Zaměřuje se na okamžiky, kdy se rituál dotýká každodenního života: v souvislosti s politikou a mocí, s životními mezníky, s formováním skupin či identity.
Jedna z nejinspirativnějších postav zeleného hnutí, britská advokátka, spisovatelka a ekologická lobbistka Polly Higginsová o této knize prohlásila, že je cestou do nového světa.
„Tato kniha pojednává o stětí zlé čarodějnice.“ Těmito slovy začíná působivý rozbor psychiky moderní ženy od jungiánské psychoanalytičky Marion Woodmanové, v němž se zabývá skrytými příčinami nutkavého chování.
Proč jsou někteří lidé nespokojeni se svým životem? Proč stále opakují stejně nešťastné a nefunkční vztahy, proč se jim nedaří v zaměstnání, ačkoliv mají zdánlivě všechny předpoklady k úspěchu?
Publikace je určena především rodičům, kteří výchovu svých dětí berou vážně. Rodičům, kteří jsou ochotni nad svými výchovnými metodami uvažovat, popřípadě je i přehodnocovat. Těm, kteří mají zájem o vlastní sebereflexi, a to nejen z pohledu rodičovské role.
Kniha je určena především studentům zdravotnických, sociálních a pedagogických oborů středních, vyšších, ale i vysokých škol. Může oslovit i pracovníky v těchto oblastech, psychology či laickou veřejnost.
Kniha Král panna vznikla jako interpretace ruské pohádky Car panna, v níž se vyskytuje mnoho důležitých archetypů postav: zemřelá matka, věčně nepřítomný otec, který se znovu ožení, macecha, která se zamiluje do nevlastního syna i osudová žena.
Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie – psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života.
V letech 1938–1939 byl psycholog Bruno Bettelheim uvězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwald. Aby přežil a zachoval si lidskost, začal analyzovat chování vězňů a dozorců, které popisuje až s mrazivou věcností.
Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů.