Mandaly: Obrazy z nevědomí

Sanskrtské slovo „mandala“ znamená kruh. Ten lze ztvárnit v oblasti náboženských rituálů nebo v psychologii. Jako psychologické fenomény se mandaly spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie. Velmi často obsahují čtvernost nebo násobek čtyř ve formě kříže, hvězdy, čtverce, osmiúhelníku atd. Jedná se o sebeléčebný pokus přírody, která u jedince konsteluje kontakt mezi vědomím a nevědomím a spojuje zdánlivě neslučitelné protiklady. Takové obrazy mají na svého zhotovitele značný terapeutický účinek, ale pouze tehdy, když se objevují spontánně.
Výbor obsahuje tři Jungovy příspěvky na téma mandal: „K empirii individuačního procesu“, „O symbolice mandaly“, „Mandaly“. První z nich představuje analýzu Jungovy pacientky paní X, druhý se zabývá výtvory různých pacientů a třetí je obecným pojednáním o tomto jevu.

Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla řada jeho knih, např. Červená kniha, Vybrané spisy C. G. Junga, Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Rozhovory s C. G. Jungem, Aspekty mužství, Člověk a jeho symboly či Psychologické typy.