Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Moravský fotograf Vojta Dukát (* 1947) odešel po okupaci Československa sovětskou armádou do nizozemského exilu (1968). Toulal se po světě a vynikl v žánru humanistické fotografie. 38. svazek edice Fototorst.
Dřevo není jen obyčejný materiál ke stavění nebo topení. Dřevo je krásné. Na pohled, na pohmat, na přivonění. A všech těchto neobyčejností si všímá půvabná, bohatě ilustrovaná kniha o dřevu, stromech i lidech kolem nich.
V memoárech Nicka Kenta, hudebního publicisty, jenž svá nejlepší novinářská léta strávil jako dopisovatel světoznámého New Musical Expressu, před námi ožívá rocková scéna sedmdesátých let.
Třetí díl mimořádné obrazové historie českého filmu zachycuje válečná léta 1939-1945. Dozvíte se, proč v době světové války vznikala umělecky nejzdařilejší díla.
Vedle textů německých autorů, které byly překládány či adaptovány pro české prostředí, věnuje autorka pozornost původním českým hrám i kratším textům uveřejňovaným v časopise Přítel mládeže a pro názornou představu doplňuje knížku ukázkami z her.
Název výstavy a zároveň publikace – Ještě jsem tu nebyl – vymyšlený Jiřím Kovandou přetéká emocionálním nábojem a zachycuje poetickou citlivost umělce a neustálou aktuálnost otázek a pochybností, které formuloval během čtyřiceti let své tvorby.
Tato česko-anglická publikace sleduje nejen díla dokončená, ale i drobné skladby z mládí, skladby zamýšlené, dubiosa, Sukova
zpracování děl jiných autorů a jeho revize Dvořákových kompozic.
Průvodce po Lednicko-valtickém areálu nám představí textem i obrazem stavby a rozsáhlé parky Lednicko-valtického areálu, ale také nás zavede do historie architektury Lednicie, Valtic a Břeclavi.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Kniha se zabývá filmovým divákem v meziválečném období 20. století. K jeho ucelenému obrazu dochází důkladnou analýzou filmových periodik a mapováním situace v tehdy se rozmáhajícím kinematografickém průmyslu.
Výtvarně výrazná kniha postavená na barevných fotografiích Pavla Friče, krátkých výstižných textech historika umění Jiřího T. Kotalíka a rýmovaných postřezích architekta Davida Vávry.