Kniha přináší nový náhled na vztah mezi katolickým křesťanstvím a magií. Autor ve své práci rozebírá magii očima antropologů, mnohdy dnes již opomíjených.
Prožitky blízko smrti zažívaly všechny generace lidstva. Především v posledních dvou století s příchodem sekularizovaného způsobu života se ale lidé přestali s těmito prožitky svěřovat.
V 15. století vznikl nepříliš známý, nicméně myšlenkově hodnotný "Dopis proti filosofii", sepsaný anonymním židovským autorem, patrně v některém aškenázském filosofickém centru ve střední Evropě.
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.
Předkládaná publikace navazuje na učebnici Dějiny etických teorií I, vydanou poprvé v roce 2004.
Postihuje vývoj etického myšlení od Kanta po pragmatismus. V centru pozornosti jsou nejvýznamnější osobnosti důležité pro vývoj etiky tohoto období.
Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech.
Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě. Kniha si klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout.
Autor pátrá po duchovních zdrojích mužské sexuality a možnostech obnovy identity v době krize a rozpadu patriarchálního systému. Zkoumá strukturu archetypických základů mužství a jeho nejvýznamnější symbol: falos.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).